
Snad každý, kdo se alespoň minimálně zajímá o breakbeat, zavadil za posledních 10 let o jméno
Freq Nasty a při poslechu jeho tracků pocítil tu správnou šířku basových linek. Freq tím dokazuje, že dobře ví, jak potřebné je v elektronické hudbě bavit zvukem. Navíc umí vždy správným zásahem nabourat žánrovou charakteristiku a monopol jednotlivých stylů. V té chvíli se stává opravdovým umělcem „zvukové geometrie“, kterou rýsuje řezavými a nadupanými basovými linkami s krystalickou rytmikou.
Zanechme ale chytrých řečí a vraťme se o nějaký ten pátek nazpátek.
Darin McFadyen (Freqovo občanské jméno) se narodil na opačné straně zeměkoule ve Fiji. Do školy, kde Darin bubnoval nebo hrál na kytaru v různých kapelách, ale začal chodit na Novém Zélandě kam se s rodičí přestěhoval. Kromě hudby byl také oddaným žákem prastarého japonského umění Akia Zen. Pár let po matuře (přesněji v roce 1991) vykráčel ze 747 vysoký hubeňour s dready v barvě mocca na londýnském letišti bez zpáteční letenky. Pln ambicí a touhy se ponořil do produkování „hudby zítřka“. Pro začátek to byl jungle…
"Dostal jsem se k jungleu náhodou. Vini Medley založil labely „Emotif and S.O.UR.“ a výjimečný „Botchit & Scarper“. Jungle byl v té době nejpopulárnějším novým trendem. Ale byl to taky velký příval “shitů“. Prošel jsem funkem, hip-hopem a hledal zvuk, který mi sedne. Byl to Breakbeat, aspoň já jsem ho tak nazýval.“
Zatímco ostatní producenti na Viniho labelech vyráběli hudbu, která se valila stejnorodou, drsnou a neustále omílající stavbou, realizoval se Freq utváření více různorodému a klubu svým tempem přátelštějšímu breakbeatu. V roce 1997 s parťákem Blimem rozjel Archetype studio a brzy odhalil svojí vizi breakbeatu na průlomovém singlu Boomin Back Atcha s hostující MC Phoebe One. V následujících dvou letech si Freq dolaďoval svůj osobitý zvuk, který prezentoval na vynilech Freq-a-zoid, Under Glass nebo Move Back. Boomin Back Atcha a Under Glass také zařadil na druhý disk kompilace Botchit Breaks 1 (1998), který sám namíchal.Všechny singly se v nových verzích objevily na rozmanitém a zvukově vychytaném debutním albu s příhodným názvem Freq’s Geeks & Mutations (Botchit & Scarper 1999). Na jeho prvotině mu sekundovali též vokalisty Skibadee, Amaziree nebo Akure Wall.

Tak jak breakbeat rozkvétal do svého vlastního autonomního prostředí djs, producentů, techniky a nejlepších klubů ve Velké Británii, Freqovi skladby zůstávaly v popředí celé breakbeatové kultury. Galaktické basy v jeho remixu Steva Reichse „Desert Music“ a hraní si se zvuky se osvědčilo v breakbeatových remixech pro Lee Coombse (Sky Juice) nebo Westbama (BeatBoxRocker). Freq svůj styl breakbeatu postavil na náladě temného techna, ostrosti a rytmice drum&bassu, pružnosti a dynamiky funku.
Nebyl by to ale Freq Nasty, aby nepokračoval v hudebním experimentování a propojování stylů. Na přelomu století vyprodukoval skladby
Amped a
Goosed, které můžeme označit jako hranici mezi breakbeatem a UK garage.
"Už v roce 1998 jsem ale věděl že breaky a garage jsou asi 18 měsíců jedno a to samé , vzpomíná Darin. Ukázalo se to jako ideální syntéza techniky z breakbeatu a nálady garage. Ne každý v té době, i třeba vzdáleně tohle tak cítil. Bylo hodně dobré poslouchat tyhle věci od garage DJs.V prvních letech nového milénia se více projevoval jako úspěšný remixér. Zvukové stopy svých tracků mu k předělání svěřili
KRS One (Sound of Da Police),
Asian Dub Foundation (Real Great Britain) nebo superstar
Fatboy Slim (Retox). Právě na Fatboyově labelu Skint se Freq Nasty po odchodu z Botchit & Scarper utábořil a pochystal pro něj singly
That’s My Style nebo
Fresh. V roce 2002 si díky výbornému remixu skladby
Forever Young od Elisabeth Troy, která byla věnována památce tragicky zesnulého šéfa Botchit&Scarper Viniho, opět kápl do noty s Blimem. Jako respektovaného dj ho oslovili zástupci labelu Distinctive k namíchání třetího dílu kompilace
Y4K – Next Level Breaks. Eklektický mix breakbeatu, dubu a dnb mnozí dodnes označují za jeden nejlepší z této řady.

Následujících několik měsíců strávil „hibernací“ v jeho brixtonském studiu, během níž vytvářel album
"Bring me a head of Freq Nasty" (Skint 2003). K dispozici měl tenkrát pouze pár samplů, výkonný laptop ale hlavně obrovskou představivost. Absolvoval minimum djských setů, plnil pouze ty nejnutnější povinnosti z jeho kalendáře. Dokonce 8 měsíců zcela ignoroval rádio a nenavštěvoval obchody s deskami. Výsledkem byly skladby, nahony vzdálené od mechanických kompozicí, které vznikaly od producentů jak z Brixtonu tak Brisbane. Vznikl tak reálný mix dnešních hudebních trendů velkoměsta a měnících se nálad breakbeatu, hip-hopu, drum&bassu a garage. Z alba vyčnívaly tracky
Come Let Me Know, kde účinkuje legendární britský rapper Rodney P. Ve skladbě
Clit Licker Freq ukazuje spojení techniky breakbeatu s houseovou aranží a pokračuje pornografickým breakbeatem
French Kiss. Naopak
Boomba Clatt s Roots Manuvou a Yolandou je kus šťavnatého raggabrejku, špičkově sedícího do velkých prostorů. Album uzavírá parádní reggae věcička
Mad Situation ve spolupráci s Junior Delgadem.

V únoru 2004 přijel propagovat své album na Breaksome do Roxy a leckoho překvapil setem poskládáným spíš z hitovek než ze zvukově vypiplaných věcí. V průběhu roku ale hlavně pracoval na multimediálním projektu
Video Nasty Experience s 6 obrazovkami, 3 VJs, MCs a bubeníkem, aby s ním pak trávil většinu času na life štacích. Před zimou Freq utekl za oceán do LA, kde podporoval růst breakbeatové scény a produkoval skladby pro tamější hip-hopové grupy. Pobyt na západním pobřeží států ho ovlivnil natolik, že se zhostil I remixu sladby
Milkshake pro černou perlu rnb a hip-hopu
Kelis. Když se loni firma Sony rozhodla oslovit ostřílené bb a dnb producenty pro dodání skladeb na soundtrack ke hře
Wipeout pure, nemohl mezi nimi chybět ani Freq Nasty se svým trackem
Grand Theft.
Letos na jaře Freq opět potvrdil své djské umění výtečným mixem
Breakspoll volume 2. Vychytaný set plný příjemných I našláplých ragabrejků si vzal ve své
recenzi do parády Sakuel. Pokud se Freq Nasty představí v takové formě I na říjnové Breaksome bude určitě o zábavu postaráno.
Freak it!
The DoorS
21.06.- 11:26:31
:)
|
Jo
21.06.- 11:25:09
braekbeat fucker all ;):*:*:*
|
ErrOr
28.05.- 17:50:52
:D
|
4RooM
10.09.- 10:11:31
freq nasty all stars
|
4RooM
10.09.- 10:11:00
good boy
|
tapio
10.10.- 10:28:07
brad: moc dobre se to cetlo:))) ja se tesiiim:)
|
o.
08.10.- 09:33:05
hezke pocteni. thx
|
h.tp
06.10.- 17:41:16
pardooon,samozrejme na breaksome.-)))
|
h.tp
06.10.- 17:37:15
diky za poctenicko,na Freqa jsem uz nazhavena.Na braksome r.2004 to byly opravdu hitovky,ale rozespivat celou Roxy se jen tak nekomu nepovede!!!!
|
brad
06.10.- 12:03:45
mike: pravdu máš namíchal ji 98...opraveno .)
|
mike
06.10.- 10:38:54
2 brad: jooo to mi nedoslo ze je to takle.) prave proto sem se zeptal.. kouakl sem na to cd a je tam ale datum 98. proto me to zmatlo.)
|
saku
06.10.- 10:01:12
jojo... dvojku michal tpower.)
jinak paradni prace boyz !
|
brad
06.10.- 09:48:51
mike: ne jenom jednicku, tim druhym diskem bylo mysleno, ze to bylo 2 CD - prvni nemixovany a druhy namichany prave od Freqa
|
mike
06.10.- 09:40:07
on mixoval i botchit dva.? jednucku mixoval v roce 98 a je to jedno z nejlepsich cd co mam.) oldcold.
|
kap
06.10.- 09:07:08
parada panove!
|