|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
| |
You gotta fight for your right to paaaaartay
|
|
A je to tu. Alkoholová abstinence dovoluje napsat trochu inteligentnější report, než bývá obvyklé na redaktory bb.cz. Již dlouho jsem neviděl takovou atmosféru v Roxy. Je možné, že to bylo způsobeno čistě tím, že se mi jindy zavírají oči pod náporem vodky, nebo byl opravdu Freq tak hustej.?. A co na to Jan Tleskač.? Odpovědi naleznete v recenzi.
|
 |
 |
|
Po poslední Breaksome jsem šel do Roxy s lehce rozpačitým pocitem, neboť výkon Kraftyho Kutse byl pro mě spíše zklamáním než jízdenkou do zlámaného ráje. Jasně byl to zcela subjektivní názor někoho, kdo si nepamatoval nic co KK hrál, ale celkový dojem se mi zapsal do podvědomí. Tak jak.?
Začneme pěkně od začátku.
Po příchodu do Roxy zhruba kolem 11cté hodiny jsem se lehce zalekl čísla na svém lístku v šatně. 100. Hm. Lidí bylo podle odhadu daleko více, ale je jasné že klub se plní přeci jen později. Po letmém zkoumání nealkoholických nápojů na baru následovalo posunutí k reprobednám.
Kaplick a Josef Sedloň se myslím zhostili velice dobře úlohy navnadit lidi na hlavní hvězdu a tak se hrály převážně hitovky. Mixy byly velice v pohodě a nálada se celkově začala zlepšovat. Klub navštívilo i pár cizinců, kteří zřejmě přijeli spíše za hokejem než za breakbeatem, ale djs je zcela odzbrojili a tak jim nezbylo nic jiného než se oddávat radovánkám spojeným s českým pivem a zlomeným beatem. Zhruba v půl jedné byl velice příjemně zaplněn parket a většina lidí se nebála si občas zařvat.
Pak přišel na řadu první moment, kdy nálada hodně vygradovala a to byla zcela nová deska od ED209 v QUEST: Blackhole (Hardcore Beats). Zcela nekompromisní dnb rozjezd bassové linky z totálního ticha do totálního pekla donutil každého zahrozit rukou nad hlavou a pořádně si zařvat. Černá díra pohltila všechny přítomné a dokázala sílu težkotonážních breaků, které hodně lidí bere jako bubáky, na které se nedá tancovat. Zlo ve své dokonalosti. Jupí.
Pánové zahráli jestě pár treků (Kaplick si neodpustil svou oblíbenou The War od Aquasky) a najednou byla jedna hodina a za gramofony se objevila noční můra všech pracovníků Laboratoires Garnier. Freq. Všichni netrpělivě čekali čím začne.
We believe, it is our responsibility to resist the injustices
done by our government in our names.
Not in our name will you wage endless war;
there can be no more deaths....
Protiválečný proslov dost provařený ze setů Adama Freelanda a hned po něm The War. Je trochu škoda, že tato deska zazněla několik minut před příchodem Freq Nastyho do Roxy. Pár lidí si zapískalo, ale během dvou třech desek na to všichni zapoměli, neboť se rozjela dokonalá party atmosféra. Je fakt, že občas Freqovi trochu ustřelil mix a lehce se to koplo. Nikdo není dokonalý. Jeho styl hraní byl velmi energický, nenechával moc dlouho hrát jednu desku a hned přidával druhou. Takto nehraje moc lidí, zvlášť ne moc zahraničních hvězd, které jsou občas rády, že srovnají beaty.. Pro lidi na parketu je postaráno o dobrou zábavu a neustálé nutkání křičet a hnát ruce nad hlavu. Občas hrály i tři skladby najednou. Spousta neznámých desek, spousta hitovek.
Náladu chvílemi mírně zklidnil poněkud zakoplejší deskou nebo méně zvukově kompatibilní s zvukovým aparátem v Roxy. Díky zklidnění mohla po chvíli přijít daleko intenzivnější gradace a lidé mohli opět řvát a hrozit. Mezi nejvíc rozjeté chvíle rozhodně patřila chvíle, kdy zcela brilantně mixoval do remixu Plump djs – Higher state of conciousness (originál Josh Wink) již od půlky další desku (neznám jméno) a všem ukázal zač je toho loket. Jako přídavek zahrál breakový remix Beastie Boys – Fight For Your Right. Nikdo nemohl zůstat stát. V tu chvíli skákali všichni až na strop a refrén „You gotta fight for your right to paaaaartay„ řvaly snad i gorily u vstupu.
Po třetí hodině se za gramofony objevil Philip TBC. Tradiční cross-tempo set jak býváý od Filipa zvykem. Díky únavě jsem bohužel slyšel jen část jeho setu a volil jsem únikový plán. Myslím, že jeho hraní zhodnotí jiný recenzent.
Freq se jevil jako velice dobře naladěný příjemný typ, žádný slizoun ani modýlek ani arogantní kokot. Zahrál podle mě zatím nejlepší breakbeatový set v ČR za poslední dva roky minimálně.
Lidí bylo méně než se čekalo, ale pro návštěvníka, který si chtěl zatancovat a né několik hodin stát nalepen na kolemstojící clubbery jak v tramvaji, to bylo ideální. I fronty na barech byly fajn. Jen občas celkem na hovno zvuk při pasážích obsahující hlubokou basovou linku. Video projekce byly chvílemi trochu stylově mimo, ale i tak to bylo v pohodě, zvlášť pár předtočených loopů se jmény djs. Za kulturní vložku se obětovala značně podnapilá posluchačka v maskáčovém úboru. Myslím, že se objeví na hodně fotkách. První „kozy ven“ na Breaksome.
Takže mi přineste hlavu Freq Nastyho. Napíšu mu na čelo RESPEKT.!
(mike)
|
|
|
|
|
