Breakbeat je poměrně mladý žánr elektronické taneční hudby, který v poslední době prožívá v Praze skutečný rozkvět. Z malých, "obývákových" klubů jako je XT3, Wakata apod. se pomalu prodral na ty největší festivaly a taneční akce. Vznikají i čistě breakbeatové noci, na které chodí stovky lidí.
A protože se jedná jak o taneční, tak i vyloženě poslechový styl, jenž nenudí ani doma v pokoji, stojí dvojnásob za podrobnější představení.

Zase nějaké vylomeniny?

Breakbeat je v mnoha ohledech velmi podobný mediálně zřejmě známějšímu (pomineme-li hvězdy typu Fatboye Slima, který však reprezentuje specifickou breakovou odnož zvanou "bigbeat", s níž se v klubech příliš často nesetkáte, a pokud ano, tak spíše půjde o roztomilé retro, než regulérní a stálou součást produkce) drum´n´bassu, také často používá výrazné, velmi hluboké "subbasové" linky,
a především hlavní poznávací znak- tzv. "lámané" beaty (rytmy bicích), vyznačující se důrazem na druhou dobu, narozdíl od stylů s "rovnými" beaty (známé tuc tuc), jako je techno, house nebo trance. Je však oproti d´n´b obvykle o něco pomalejší a jakoby údernější, "přímočařejší", více taneční, beaty nejsou tak složité a mají mnohem méně ozdob a kudrlinek.

a koho to vlastně zajímá?

Lidé, kteří chodí na breakbeatové akce jsou v naprosté většině již nějakou dobu plnoletí, nejčastěji v rozmezí zhruba 20-25 let. Na první pohled z jejich vzhledu hudební preference obvykle nevydedukujete (narozdíl od vyznavačů již zmíněných stylů jako je trance, a ostatně témeř jakéhokoliv jiného tanečního žánru), nosí většinou poměrně nenápadné streetwearové ošacení a nikterak extravagantní účesy, natož nějaké nášivky. Co se celkového stylu a "image" breakové komunity týče, doporučuji kouknout na adresu www.comandeer.com , což jsou stránky designéra Maikieho, který dělá většinu letáků, plákátů a jiných tiskovin pro "zlámané" akce. Styl jeho tvorby odráží atmosféru uvnitř breakbeatové komunity velmi dobře- bohužel (?) a naštěstí zároveň se opravdu nebere příliš vážně, všechno je buď skrytá nebo otevřená legrace a parodie, žádná temnota a nepřístupná, podivná psychedelie. Přejímá částečně i trendy jiných stylů, např. všelijaká hiphopová grafická klišé, což mu může sice leckdo vytýkat, ale na druhou stranu, dělá to docela dobře.

Každá scéna má svý drogy?

Stejně jako příznivci techna na akcích s oblibou konzumují extázi a pervitin, hip-hoppeři pivo a marihuanu, "systémoví" technaři LSD a podobné látky, i breakbeatové publikum má svůj nejoblíbenější "posilňovač", a tím je jednoznačně alkohol. Velmi populární je tzv. "svině", což je malá vodka s džusem z černého rybízu (pro ilustraci uvádím, že když jsem chtěl tento nápoj po barmanovi v jednom na první pohled zcela nebreakbeatovém divadelním baru, houkl na mě: To máš z Wakaty, co??), nebo o něco lahodnější a luxusnější gin s džusem pro změnu grepovým - "Tuvok". A nebo prostě jenom vodka.

Hudební postmoderna?

Obliba breakbeatu a jeho krása spočívá především v jeho mimořádné flexibilitě - dokáže absorbovat neuvěřitelné množství různých vlivů a jiných stylů, je slučitelný téměř se vším a proto může neustále překvapovat novými přístupy a novým zvukem. Rytmy na kterých staví nejsou většinou nové, ale už známé ze starších, ještě zcela "živých" hudebních žánrů (asi ne náhodou pochází mnoho pražských Djů původně z kapel s elektronikou si nikterak nezahrávajících), a tak přirozeně navazuje na dosavadní vývoj, přičemž používá starých i ultramoderních postupů, kombinuje syntetické i živé nástroje, a může se pohybovat na pomezí (i hluboko za ním) popu (kupříkladu různé předělávky slavných vzorů, jako jsou Coldplay, nebo přímo originální tvorba, např. ruské popové duo Tatu), ethno music, rocku/metalu (Adam Freeland a jeho "break´n´roll"), trance, ambientu, starého electra, temného techna, nebo čehokoliv jiného.

DJs, kluby, producenti a jiné zdroje zábavy

Jak už jsem nadhodil v úvodu, breakbeat se v Praze hraje pravidelně jak ve všech možných malých klubech, (z nichž je potřeba vyzdvihnout především Palác Akropolis (Malá scéna) a tamní pravidelnou noc Breakbeast, která se nějakým zázrakem vždy podaří téměř neskutečně, na miniaturním prostoru lidé tancují až do ranního vyhazovu (a obvyklého nuceného vyhoštění právě hrajícího Dje), a o zábavu opravdu není nouze. To jsem v žádném jiném podobně velikém klubu nezažil ani jedinkrát, obvyklé je spíš posedávání a popíjení u stolů) tak i v těch největších jako je Abaton (kde koncem minulého roku vystupovaly hvězdy Koma and Bones, respektive pouze Koma) nebo Roxy. V posledně jmenovaném už nějakou dobu probíhá pravidelná noc Breaksome, kde nedávno zahrál Adam Freeland (velmi progresivní, světoznámý DJ a producent, považovaný za zakladatele breakbeatu, takového, jak ho známe dnes), který předvedl téměř "rockový" set, nebo Tatabojs (což dokazuje onu stylovou přizpůsobivost), kteří do zdánlivě žánrově odlišné akce nad očekávání mnohých zapadli výborně, navíc přitáhli do klubu nevídaně mladé publikum. To ovšem hned po "těch svých" zas hromadně odtáhlo domů. Co se místních Djů týče, v Praze vznikla nová větev hrající výhradně breakbeat, kterou reprezentuje např. DJ Kaplick (rezident zmiňované Breaksome v Roxy), Saku, Voita, Sla:vek a mnozí jiní. Každý z nich má svůj styl, někdo hraje více "rovně" (ano, někdy můžou některé breakové skladby podezřele připomínat house, takový styl se pak nazývá breakstep a je stále považovaný za "nalomený"- asi ne nadarmo se říká, že krychle je jen zvláštní případ kvádru), jiný zas více funky (Voita), temněji, atmosféričtěji, progresivněji (Kaplick) atd. Najdou se i takoví jako je DJ Philip TBC, který hraje ze tří gramofonů a mixuje do breakbeatu jungle, techno, hiphop a další styly. S breakem koketujících producentů v Praze není sice mnoho, ale přecijen se nějací najdou, namátkou třeba hardwareový maniak Ecson Waldez, liveact Stephunk T, DJ Igraczech nebo legendární žižkovští Ohm Square, kteří vydávají na pražském, převážně "zlámaném" labelu East Authentic (www.eastauthentic.cz ).

Média breakbeatu zaslíbená

O breakbeatu příležitostně píše většina zdejších, moderní hudbou se zaobírajících hudebních periodik, v minulosti se mu více věnoval např. Rock&Pop, nyní DJ Saku připravuje půlstránku recenzí v časopise Bassline. Čím dál více se také hraje na pražském Radiu 1 (91,9FM), kde existuje i speciální, na novinky zaměřený pořad Breakbeat Conference (každé úterý 18-19 hod.), který uvádí Josef Sedloň a Kaplick. Dále existují různé servery, jenž se tomuto stylu věnují spíše okrajově, a především pak hlavní centrum www.breakbeat.cz , které vedou Saku, Kaplick, Maikie (ten se postaral i o design) a další. Za zmínku stojí i stránka www.divize.org , spřátelená a trochu drzejší a hrubozrnnější liberecká obdoba Breakbeat.cz, a také online-mag www.shadowbox.cz , orientovaný též výrazně na drum´n´bass.

Jak říká král ROVNÝCH beatů Paul Oakenfold, "budoucnost je zlomená".

[Cyril]