O celém areálu nebo o atmosféře festivalu se zrovna na těchto stránkách rozepisovat snad nemusíme. Žádně velké změny se oproti minulému roku neodehrály, jen acid stage bude letos také schovaná ve stanu. Samozřejmě proběhlo a proběhne ještě několik vylepšní na základě zkušeností z minulého roku.
Pro připomenutí SF2008 jsou nejlepš fota:
http://www.breakbeat.cz/clanek_ukaz.php?id=1181
SOUNDFEER 2009
BREAKBEAT STAGE:
Far Too Loud - LIVE (UK)
http://www.myspace.com/fartooloud
ED209 (UK)
http://www.myspace.com/ed209uk
Tchendos DJs
http://www.myspace.com/thetchendos
Jan2 + Charlie One (Ohm Square)
http://www.myspace.com/ohmsquare
Los Dodos (live)
www.myspace.com/losdodosbreaks
Breakbeat.cz DJs:
Kaplick, Saku, Brada, Turtlesquad, Adelight, Kenny, Messbrothers
Natural Born Shampoos DJs:
Alert, Hujer, Revize
a další...
ACID STAGE:
Psychospores - LIVE (CA)
http://www.myspace.com/psychospores23
Crome - LIVE
http://virb.com/wastd
MISS DUCKIN' - LIVE
http://www.myspace.com/missduckin
SUBURBASS - LIVE
http://www.myspace.com/suburbassstation
Adam Vandal - LIVE (DD/DCT rec.)
http://www.myspace.com/adamvandal
Spiritual DJs:
Ghandi, Sepap, Redcliff
Majkl (NSK), Alert (CA), Yanizz (CA), Marek (FNSE), Bebe (FNSE), Trna (Layka), NGR (Kmts), WTG (FDM), Z-Aires (Mayapur)
a další...
Dyzlegtic Divizion stage
http://www.divize.org/
Chillout stage
+ více na:
www.soundfeer.cz
FOGLARISM
Nalezeno v chatičce pod matrací.
„Nezabloudili už jsme trochu?“ otázal se Pavel Ludvy, když po dvou hodinách v potemnělém lese nebylo po cestě nebo pěšince ani památky. Odpoledne se vydali z chaty kotlinou dál na jihozápad, ale nestihli se vrátit před setměním. Zdálo se, že bude už jen dílem náhody, kam doputují.
Obloha byla zatažená, hvězdy nemohly pomoci. „Vrátit se nemůžeme, cestu bychom už stejně nenašli, zkusíme jít tady dolů z kopce, mohla by tam být silnice,“ odhadoval Ludva. Tenisky měli promočené a zima jim zalézala až do trenýrek. Nebyli připraveni na noční pochod. Kopec byl prudký, sbíhali od stromu ke stromu a jen tušili, jak nerovný terén překonávají. Dole narazili na potok, nebo spíš říčku. „Tady je to vyšlapané!“ vykřikl Pavel a na kolenou zkoumal, jestli je to mezi kopřivami opravdu úzká pěšina. Měsíc se jim přes mraky snažil dát alespoň trochu světla. Pomalu postupovali po břehu doufajíce, že najdou nějaký náznak civilizace. Když šli mlčky už několik minut, začalo se údolím rozléhat zvláštní dunění. „Světla! Támhle problikávají světla!“ vyhrkli ze sebe skoro současně. Přidali do kroku, dalo by se říci, že téměř běželi. Zvuk sílil, světel přibývalo. Netušili, co je čeká, ale zvědavost byla tak silná, že nechala všechny otázky někde vzadu, v lese.
Doběhli na louku. Nedokázali pochopit, co vidí, ale pohled to byl fascinující. Podle dřevěných chatek jim bylo jasné, že jsou v tábořišti. Ale proč je uprostřed cirkusový stan, ze kterého se kouří a ve vysoké frekvenci blikají světla? Pomalu se přibližovali. „Co je to? Cirkus? A ty hlasité údery?“ tázavě se podíval Pavel na Ludvu. Začali se rozhlížet po lidech. Někteří opravdu vypadali jako klauni, jiní se pohybovali zvířecími pohyby, ale stále to nedávalo smysl. Zastavili se u malého stanu, který měl ve znaku jelena. Zjistili, že si mohou dát bylinkový destilát. Až když se napili, uvědomili si, jaká jim byla zima. Tohle je zahřálo, lépe by své našetřené peníze utratit nemohli, pomysleli si. Ještě několikrát si tedy připili a zamířili k cirkusovému šapitó.
Když vstoupili, uviděli spoustu reproduktorů, ze kterých se linuly nepravidelné údery. „Zřejmě to ovládají ti dva támhle nahoře, mají tam nějakou krabičku s ukousnutým jablkem,“ křičel Ludva na Pavla. Aniž si to uvědomili, začali se divně kývat. Když procitli, zjistili, že skáčou a máchají rukama nad hlavou. Potřebovali na chvíli ven z toho kolotoče. „Vůbec nevím, co to je, ale líbí se mi to,“ sděloval jeden druhému se zářícíma očima, když procházeli kolem náklďáku s kazetou.
V dalším stanu byla situace podobná, jen údery byly pravidelné. Opět je to jakoby vcuclo a nechalo odejít, až když měli trávu pod nohama úplně udusanou. „Všichni se tu usmívají,“ rozhlíželi se okolo sebe, když stáli frontu na pivo, které při své zdrženlivosti, okusili poprvé v životě.S kelímkem v ruce si oba stoupli před reproduktory, od kterých na ně z výšky hleděl Alfred Hitchcock. Jeho povznesený zrak se upíral na kroutící se tanečníky, mezi kterými se tu a tam objevili i neoblečení lidé. Zahlédli i kulhajícího muže, vypadalo to až rituálně. Hudba byla agresivní, ale přitom pozitivní.
Za zády uviděli most, symbolický přechod mezi světy a za ním černý les. Nevypadal už tak nekonečně, obloha pomalu ztrácela ty nejtemnější tóny. Vydali se tam. Rozprostřela se před nimi další louka plná aut, stanů a dřevěných chatiček. Po cestě došli k menšímu baru, po celé noci už cítili únavu. V baru na okraji mýtiny jim byl podán „nápoj s křídly“, jak jej označil sám usmívající se barman v havajské košili a slaměném klobouku. Lázeňskou atmosféru doprovázely líné tóny linoucí se z reproduktorů.
„Kde máte pásku?!“ vyštěkl na meditující chlapce mladík s kraťasy na půl žerdi a trochu nepřítomným výrazem. Nevěděli o žádné pásce, ale pochopili, že to bude zřejmě vstupenka. Odevzdali tedy poslední uspořené peníze a navlékli si pásku na ruku. Byl to symbol jejich cíle. Cíle, o jehož existenci něměli tušení. Cíle, který v nich však zanechá otisk navždy. Za ranního rozbřesku se vydali lesem zpět do kotliny. „Bylo to fér,“ řekl Ludva Pavlovi. Oba se na sebe podívali, to slovo v nich uvízlo.
by SKřivan
